Hradoblog

Hrad Helfenburk S plnou nádrží a četnými vrásky na plechové tváři, červená škodovka šumavským podhůřím se valí. Přes paletu barev, do které říjnové sluníčko září, mocného hradu modravé obrysy zdraví nás zdáli. Posádka tříčlenná dělající čest všem českým archivům má za sebou už výletů a prohlídek pořádnou šňůrku. Nechává za sebou Plzeň, práci i pedagogické minimum, aby dosáhla vrcholu věže majestátního Helfenburku. Z ní rozhled do krajiny zažene všelijaký splín a vztek. A nadšením nám ruměnec do tváře pozvolna vzlíná. Rozhlédni se a představ si okolo ten dávný středověk. Stačí jen z krajiny si odmyslet chladící věže Temelína. A teď zas na chvíli vlezu do dějepisce a vypravěče kůže, když řeknu, že za věrné služby prokázané českému králi povolení panovníkovo získali bratři z rodu červenolisté růže, že u Bavorova vystavět hrad mohou, a to ne zrovna malý. Přes dvě století korouhev s růží na hradní bráně visí. Ve znamení tomto zažil hrad přestavby, smíry, úpadek i slávu. Nakonec prodal ho sl...

Tvrz Tichá P řicházím před Vás, hradaři milí, s pýchou, s modelem, který v poslední době nadšeně tvořím,   s výstavní v malebné krajině usazenou tvrzí Tichou,  kam jeli jsme s kamarádem na svých duralových ořích.  Jako jí podobní kamenní strážci národní paměti zbudována byla snad již během třináctého věku. Však zmíněna jest prvně až ve velešínských pánů závěti,  aby pak připojena byla k panství mocných Rožmberků. Ve století patnáctém seděli na ní rozliční páni. Ti z Petrovic, z Radonic. Byl tady všelijaký ruch a šum. Právě Čáp z Radonic provedl nějaké opravy na ní. A po Bílé hoře pak připadla francouzským Buquoyům. Jak středověk s novověkem střídaly se u jejích dveří, zažila pevnůstka i s okolní vsí rozkvět i zmar. Po třech požárech, které tvrz přežila spíše jen stěží, přebudovali jí nakonec Buquoyové na panský pivovar. I z novějších časů se jeden příběh k tvrzi váže. Stal se v časech jednoho názoru a jediné strany. Odstřelena měla být příslušníky po...

Hrad Andělská Hora (Engelsberg) Pěkně zdravím všechny své nadšené fanoušky a návštěvníky, a ten, jenž stálým sledujícím mým jest, zaslouží si veliké díky. Však přece pro vás, hradaři milí, kreslím různých hradů modely, neboť zahálčivý, bez tvůrčí práce, byl by snad každý psychicky v prdeli. Po drobné pauze, kdy nezbývalo mi času mnoho na ty své výtvory, představuji vám směle svůj model majestátního sídla Andělské Hory. Dnes technickou část vynechám. SketchUp a tak dále. Nic moc se nemění. Zmíním jen, že erb pánů z Plavna jest výsledkem mého v InkScapu kreslení. Engelsberg byl dobyt mnou z kraje roku, v krásném slunečném předjaří. Pozoroval jsem ho z auta, radostně, s nadšeným úsměvem ve tváři. Vystoupivše na skálu mohutnou, cítil jsem se tak vítězně, svobodně a lehce. Však zjistil jsem, že foťák, debil, nechal jsem v autě v šuplíku v palubní desce. Zdolal jsem skálu podruhé, opět vítězně, ale dýchalo se mi už poněkud těžce. No,...