Hrad Helfenburk u Bavorova

Hrad Helfenburk

S plnou nádrží a četnými vrásky na plechové tváři,

červená škodovka šumavským podhůřím se valí.

Přes paletu barev, do které říjnové sluníčko září,

mocného hradu modravé obrysy zdraví nás zdáli.

Posádka tříčlenná dělající čest všem českým archivům má za sebou už výletů a prohlídek pořádnou šňůrku. Nechává za sebou Plzeň, práci i pedagogické minimum, aby dosáhla vrcholu věže majestátního Helfenburku.

Z ní rozhled do krajiny zažene všelijaký splín a vztek.

A nadšením nám ruměnec do tváře pozvolna vzlíná.

Rozhlédni se a představ si okolo ten dávný středověk.

Stačí jen z krajiny si odmyslet chladící věže Temelína.

A teď zas na chvíli vlezu do dějepisce a vypravěče kůže, když řeknu, že za věrné služby prokázané českému králi povolení panovníkovo získali bratři z rodu červenolisté růže, že u Bavorova vystavět hrad mohou, a to ne zrovna malý.

Přes dvě století korouhev s růží na hradní bráně visí.
Ve znamení tomto zažil hrad přestavby, smíry, úpadek i slávu.
Nakonec prodal ho slavný Petr Vok městu Prachaticím,
kterým císař ho sebral za účast v povstání českých stavů.

Potom ho držela knížata eggenberská a schwarzenberská a od časů Masarykových ve státních rukou hrad leží. Z věže stala se rozhledna, z níž vyhlídka vyloženě je hezká. Z ní vidět jde leccos, třeba i pára z těch temelínských věží.

Literatura a použité zdroje:

DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 3., opr. vyd. Praha: Libri, 2009. ISBN 978-80-7277-402-9.

DURDÍK, Tomáš. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků - Jižní Čechy. Druhé rozšířené vydání. Praha: Agentura Pankrác, 2019. ISBN 978-80-86781-38-9.

Hmotová rekonstrukce hradu dle D. Menclové uvedená ve výše zmíněné literatuře.