Hrad Pyšolec

- března 21, 2023

Hrad Pyšolec

Po měsíci se opět ozývám a zdravím návštěvníky tohoto blogu, ať už náhodné kolemjdoucí nebo "hradaře", kteří sem šli na jisto. 😊 Tentokrát jsem si připravil model moravského hradu Pyšolec, jehož skromné pozůstatky jsem navštívil v létě 2022. Předlohou tohoto modelu je kresebná rekonstrukce od Pavla Šimečka.

Návštěvu hradu Pyšolce lze takovým těm nadšencům do několika šutrů v lese jen doporučit stejně jako prohlídku okolního na hrady a pěkné výhledy úrodného údolí řeky Svratky. Z Pyšolce není daleko například na zříceninu hradu Zubštejna, majestátní hrad Pernštejn, rozhlednu Karasín nebo jeden nejmenovaný autokemp, kde se uprostřed Moravy domluvíte jen špatně česky, zato velice dobře holandsky nebo anglicky. 😁

Jak už jsem naznačil, hrad Pyšolec se nachází nad údolím řeky Svratky nedaleko obce Vír v okrese Žďár nad Sázavou. Po absolvování přístupové cesty vyznačené červenou turistickou trasou se před návštěvníkem rozkryjí v lesním porostu pohřbené terénní pozůstatky a zbytky válcové věže. Pojďme se už ale v krátkosti podívat na stručnou historii Pyšolce a jeho přibližnou stavební podobu.

Hrad byl založen patrně ve 14. století Pernštejny. První zmínka pochází z roku 1350, kdy ho právě tento mocný moravský rod postoupil jiným majitelům. V následujících desetiletích ho drželi například páni z Kravař, páni z Kunštátu, dokonce i moravský markrabě Jan Jindřich Lucemburský a po něm jeho syn Jošt. Pernštejnové, jejichž hlavní rodové sídlo se nacházelo pouhých jedenáct kilometrů jižněji, se hrad snažili připojit k rodovému majetku zpět a uvádí se, že ho později vskutku znovu získali a drželi dokonce protiprávně. Ať už však měl Pyšolec patřit komukoliv, nebyla mu předurčena příliš dlouhá existence. Již roku 1464 se uvádí jako zbořený.

Není tedy divu, že dnes již nalezneme na místě, kde hrad stával, jen zbytky zdí (zejména okrouhlé věže) a terénní pozůstatky, které však dávají mnoho tušit. Hradní areál tvořil samotný hrad na samostatné ostrožně a oddělené předhradí na ostrožně protější. To mělo funkci předsunutého opevnění, kolem něhož vedla přístupová cesta do samotného hradu. Předhradí bylo obehnáno příkopem a přístup do něj byl nejspíše zajišťován mostem přes šíjový příkop.

Samotný hrad byl od této předsunuté fortifikace oddělen sérií příkopů a skalnatou bariérou. Přes ně se skrze následný parkán vstupovalo do hradního jádra, které mělo zhruba lichoběžníkový půdorys. Jádro bylo zakončeno v rohu ostrožny palácem. V čele jádra směrem k předhradí stála válcová věž (tzv. bergfrit), jejíž pozůstatky jsou nejvíce zachovalým prvkem hradního areálu.

Model je tvořen stejně jako ty předchozí v prostředí SketchUp, rendering je zajišťován nadstavbou Raylectron. Textury jsou buď ze serveru Textures.com (textury střech a dřevěných prvků) nebo vlastní (textury zatravněných ploch, oblohy, skal, omítek, pískovcových či jiných kamenných stavebních prvků). Vlastní textury budou časem postupně převažovat, až propůjčené textury zcela nahradí, alespoň v to doufám. 😉 Bohužel, nízký výkon mého PC mi tentokrát nedovolil zasazení vegetace či jiných doplňků do modelu tak, jako v případě modelu Věžky. Tak snad mi to odpustíte. 😁 Pracuji na zlepšení. 😉

Snažil jsem se vycházet z dostupných hmotových rekonstrukcí, půdorysů či odborného textu. Bohužel není v mých časových možnostech procházet vše, o co se kdy o Pyšolci nebo nějakém jiném hradě či šlechtickém sídle napsalo či zjistilo. Proto je výskyt nějakých faktografických chyb či omylů v modelu vždy samozřejmě možný a asi i pravděpodobný. Některé detaily (např. okna) jsou mnohdy produktem mé fantazie, a to zejména u objektů, z nichž už toho moc nezbylo. Ať se model líbí. 😊

Použité zdroje:

PLAČEK, Miroslav. Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha: Libri, 2001. ISBN 9788072770465.

Situační plán areálu hradu. Převzato z: PLAČEK, Miroslav. Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha: Libri, 2001. ISBN 9788072770465. s. 523.

Kresebná rekonstrukce Pavla Šimečka. Převzato z: ŠIMEČEK, Pavel a Miroslav PLAČEK. Copuli lapidum I + II: Hromady kamení I + II : hrady a hrádky v povodí Svratky a Svitavy. [Brno]: Národní památkový ústav, 2021. ISBN 978-80-87967-32-4.